ESA bude mít řídící středisko jako z budoucnosti

14. května podepsala Evropská kosmická agentura smlouvu s architektonickou kanceláří H2S Architekten sídlící v Darmstadtu. Smlouva se týká výstavby nového futuristického střediska pro řízení kosmických misí, které vyroste v areálu střediska ESOC. Přípravy na stavbu nové budovy započnou v příštím roce. „Nové provozní středisko ESA bude efektivní, udržitelné, přizpůsobitelné a přístupné,“ vyjmenovává výhody ředitel oddělení provozu ESA a šéf střediska ESOC, Rolf Densing a dodává: „Nová budova zajistí Evropě nepřerušenou schopnost realizovat své nejambicióznější vesmírné mise, a bude sloužit jako inspirativní okno do světa provozu kosmických misí pro odborníky, veřejnost a rozhodovací orgány.“

Maximální důraz na čistotu EarthCARE

Před pár týdny tým inženýrů opatrně vybalil evropskou družici EarthCARE z jejího ochranného přepravního kontejneru, čímž začal pečlivý proces inspekce, zkoušek a příprav na start, který by měl proběhnout koncem měsíce z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Mezi položkami rozsáhlého seznamu úkolů se vinula důsledná snaha zaručit, že družice je v bezvadném stavu. To podtrhuje důkladnou pozornost zaměřenou na detaily, které jsou nezbytné k tomu, aby byla EarthCARE připravena ke startu. K zajištění správného fungování čtyř palubních přístrojů je naprosto klíčové, aby družice zůstala absolutně čistá.

Pionýři prvního letu Ariane 6 – #1 YPSat

YPSat tým

Na konci června by měla odstartovat nová evropská raketa Ariane 6, která se stane páteří evropských raketových nosičů. Modulární nosič umožní vynášet těžké objekty, více kusů družic pro kosmické konstelace, více větších družic i sdílené mise složené z řady malých nákladů. Multifunkčnost této rakety prezentuje i první start, během kterého bude vynesena pestrá plejáda CubeSatů, návratových těles a experimentů, které dodaly komerční firmy, NASA, ESA i univerzity. První start s sebou nese vždy velké riziko, a tak mnoho společností a agentur při prvních misích vynáší hmotnostní makety, které mají ověřit zatížení rakety během letu. Ne tak Ariane 6. Při prvním startu byla nabídnuta kapacita řadě zájemců, kteří připravili vědecky a mnohdy i konstrukčně velmi zajímavá zařízení. A jelikož je tato raketa z části (a to dost významné) vyráběna také v České republice (třeba v Klatovech v závodu společnosti ATC Space), zaslouží si řádnou pozornost. Postupně si proto představíme jednotlivé náklady této historicky první mise.

NIAC – Sny o budoucnosti #7 LIFA

Dnes se opět podíváme za hranice možností současné kosmonautiky. Nahlédneme totiž do programu NIAC, ve kterém agentura NASA podporuje návrhy technologií, u kterých se nedá očekávat praktické uplatnění v blízké budoucnosti. Přesto stojí za pozornost a jelikož jednou mohou být potřeba, je nutné zahájit jejich časné rozbory už nyní. Právě díky tomu se program NIAC řadí mezi nejfuturističtější oblasti reálné kosmonautiky, což mu mezi fanoušky zajišťuje nemalou popularitu. Jde totiž o návrhy, které vypadají, jako kdyby vystoupily ze sci-fi, ale přitom stojí na reálných základech.

Vědecký zájem o planetku Apophis je velký

Před několika týdny jsme Vás informovali o úvahách Evropské kosmické agentury na průzkum planetky Apophis, která se v roce 2029 výrazně přiblíží k Zemi. Podobné téma začíná rezonovat i v dalších kosmonautických kruzích. Když se v dubnu v technologickém středisku agentury ESA v Nizozemí konal workshop, kladl Rick Binzel účastníkům na srdce tři hlavní sdělení: „Apophis mine Zemi. Apophis mine Zemi a Apophis mine Zemi.“ Tato blízkozemní planetka o průměru zhruba 350 metrů se 13. dubna 2029 prosmýkne okolo Země ve vzdálenosti pouhých 32 000 kilometrů, tedy blíže, než kde leží geostacionární dráha. Pozorování již s jistotou vyloučila jakoukoliv šanci kolize planetky se Zemí nejen v roce 2029, ale i v dalších 100 letech.

Jižní část Pinnacle Ridge pohledem roveru Curiosity

Planetoložka Abigail Fraeman, z Jet Propulsion Laboratory sepsala pro web NASA krátké shrnutí událostí okolo roveru Curiosity. Pro zachování autenticity jejího vyprávění ,ponecháme v našem překladu formu původního textu, který byl sepsán k 10. květnu. Na středu jsme naplánovali docela dlouhou trasu s mnoha zatáčkami přes hodně nerovný terén, takže tým měl radost, když zjistil, že se vše podařilo podle plánu a dnes ráno okolo 4. hodiny ráno Pacifického času jsme přijali data. Úspěšný přejezd znamená, že Curiosity nyní parkuje v jižní části Pinnacle Ridge, což je poslední část hřebenu Gediz Vallis, jehož průzkum jsme si naplánovali před přejezdem kanálu Gediz Vallis. Minulý týden jsme navštívili severní část Pinnacle Ridge, kde jsme nasbírali všemožné údaje, které nám prozradí hodně o složení a textuře hornin, které tvoří hřeben.

Kosmotýdeník 608 (6.5. – 12.5.)

Geologicky výcvik

I v tomto týdnu přinesla kosmonautika řadu zajímavých událostí, které si shrneme v aktuálním týdenním přehledu. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal geologický výcvik v terénu pro program Artemis. Účastníky tohoto výcviku však nebyli astronauti, ale zaměstnanci NASA, u kterých byste to zřejmě nečekali. V dalších tématech se podíváme například na zahájení americké simulované mise k Marsu, anebo se ohlédneme za nově představenými skafandry od SpaceX. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nová plošina pro raketu SLS se staví

Na Kennedyho kosmickém středisku probíhají přípravy na starty silnější verze rakety SLS Block 1B, která si svou premiéru odbude při misi Artemis IV. 9. května se týmy pracovníků a inženýrů z NASA a firmy Bechtel National Inc. pustili do přesunu primární struktury základu mobilní vypouštěcí plošiny ML-2 (mobile launcher) na její finální podpěry. A i když plošina zatím není ani zdaleka dokončena, byl k přesunu její kostry použit legendární crawler transporter.

Rychlé rádiové záblesky a kosmický výzkum

Rychlé rádiové záblesky označované mnohdy i v češtině anglickým termínem Fast Radio Bursts (FRB) jsou astronomické úkazy při nichž se uvolní obrovské množství energie v rádiové oblasti spektra, což pak pozorujeme ve formě záblesků rádiového záření. Známe je jen velmi krátce, ani ne dvacet let, avšak dokázali jsme jich detekovat již značné množství. Přestože jsme o rychlých rádiových záblescích zjistili již leccos zajímavého, stále skrývají mnohá tajemství. Dosud totiž nevíme přesně jaké objekty jsou jejich původci a jakými mechanismy vznikají. Jde o jeden ze zásadních nevyřešených problémů dnešní astrofyziky. Na rozdíl od mnoha jiných otázek, u nichž si na odpověď budeme muset počkat ještě desítky let, vysvětlení původu FRB je doslova na spadnutí. Jde totiž o jeden z nejvíce zkoumaných jevů současnosti a zvláště v poslední době jsme získali některé dosti zásadní informace.

Firma RocketLab ukázala motor Archimedes

Možná už v příštím roce bychom se mohli dočkat premiéry nové orbitální nosné rakety Neutron, kterou připravuje americká soukromá firma RocketLab. Tento nosič by mohl dopravit na nízkou oběžnou dráhu 15 tun těžký náklad, pokud by letěl v režimu bez záchrany prvního stupně (spojeného s aerodynamickým krytem). Pokud by však mise umožňovala jejich záchranu, bylo by možné dopravit na oběžnou dráhu až 13 tun vážící náklad. O pohon nové rakety se budou starat kyslíkometanové motory pojmenované Archimedes, které budou z velké části vyráběny metodou 3D tisku. Firma se nyní pochlubila fotografií exempláře tohoto motoru, který čekají náročné ověřovací zkoušky na Stennisově středisku NASA. Tyto testy budou nezbytné pro pokračování příprav na premiéru Neutronu.